Pravý jantar, jeho napodobeniny a padělky
Jak poznat pravý jantar? Jaký je rozdíl mezi kopálem, ambroidem a jejich imitacemi? Není těžké uhodnout, proč je jantar často falšován. Cena přírodního jantaru je poměrně vysoká a nadále roste. Nepoctivým výrobcům a prodejcům po celém světě se tak stále vyplatí investovat do nových výrobních postupů. Přečtěte si jak bezpečně rozeznat pravý jantar a jeho padělky.
Na foto: jantar - kopál z Madagaskaru, obsahující inkluze hmyzu
Nejčastější použité materiály při výrobě falešného jantaru jsou sklo, plast, epoxidové nebo přírodní pryskyřice.
Napodobeniny ze skla
Přestože u napodobenin ze skla lze dosáhnout stejného vzhledu, není těžké zjistit, že se jedná o falzum. Poslouží nám k tomu jednoduchý test s měděnou jehlou (u kopálu nám stačí nehet), nebo test třením. Po škrábnutí měděné jehly zůstane na povrchu jantaru stopa a trocha prachu (do kopálu stačí rýpnout nehtem, protože má o trochu menší tvrdost než baltský "pravý" jantar). Na skle však jehla ani nehet žádnou stopu nezanechá. U testu třením stačí chvíli třít testovaný kus v ruce. Uvolní-li se po chvíli jemná vůně stromové pryskyřice - smůly, jedná se o jantar.
Napodobeniny z plastu
Nejrozšířenější jsou však padělky vytvořené z plastu. Některé dnešní high-tech plasty je velmi obtížné rozeznat jednoduchými analytickými testy od skutečného jantaru. Proto odborníci museli přijít s novými, moderními způsoby. Moderní komplexní metody zahrnují podrobné zkoumání povrchových a vnitřních trhlin známé jako "scales" (váhy) a také zkoumání tvrdosti kamene. Vědci taktéž používají neomylnou tzv. FT-IR spektroskopii. Tato metoda je dokonce schopná stanovit geografický původ jantaru (baltický, dominikánský, ukrajinský atd.).
Celuloid a kasein
Rozšířené jsou také padělky vyrobené z celuloidu a kaseinu. U těchto napodobenin však stačí k určení pravosti jednoduchý test zahříváním. Při zahřívání jantaru se rozptyluje měkká vůně spálené pryskyřice (smůly). U plastu je to typický zápach spáleného plastu.
Jak poznat rozdíl mezi jantarem, kopálem a ambroidem?
Přírodní pryskyřice - kopál
Kopál, je-li vydáván za baltský jantar je nepochybně podvod, protože zákazník je klamán a cena kopálu - mladého jantaru je ve většině případů podstatně nižší. Přestože oba tyto organolity (kopál i jantar) mají podobné vnější vlastnosti, lze jantar a kopál několika způsoby od sebe rozeznat.
- Kopál se například oproti jantaru taví mnohem snáz často při teplotách nižších než 150°C.
- Jantar má také při zahřívání nebo hoření jinou vůni než kopál. Naštěstí tato vlastnost nejde zatím padělat. Jantar má typickou měkkou sladkou borovicovou vůni. Zatím co kopál, taví-li se, šíří vůni spálené pryskyřice - smůly.
- Dalším rozdílem je, že jantar akumuluje při tření suchým hadříkem (nejlépe z plsti, vlny nebo hedvábí) elektrostatický náboj, kopál nikoliv.
- Jasný důkaz, jedná-li se o kopál nebo jantar poznáme také tak, že pokud na povrch naneseme kapku acetonu, lihu nebo éteru, a počkáme až se alkohol odpaří. V případě kopálu nebo ambroidu (viz. níže) vznikne lepkavá skvrna. Je to dáno tím, že kopál je příliš „mladý“ na to, aby odolával rozpouštědlu, a ambroid zase postrádá odolnou strukturu. U neupraveného baltského jantaru alkohol nezanechá žádné stopy změknutí a tedy narušení struktury (Pozor! Povrch jantaru někdy od kapky zčerná.)
Co je ambroid?
Ambroid je technický název pro jantar přetavený za zvýšené teploty a tlaku. Často se nazývá jako jantar rekonstruovaný. Ambroid vzniká tak, že se za zvýšené teploty (150-200°C) slisují malé kousky jantaru v jeden větší celek. Takto upravený jantar dále slouží jako surovina pro výrobu dekoračních předmětů, korálků a dalších výrobků. Zásadní rozdíl v označení od "rekonstruovaných" minerálů (např. malachit, tyrkys) spočívá vtom, že ambroid neobsahuje žádná plniva, lepidla ani tmely. Obsahuje pouze jantar a proto není obecně nikde uváděn za padělek (stále se jedná o pravý balstský jantar).
Naše jantarové šperky jsou klasifikovány jako přírodní baltský jantar v souladu s nejvyššími standardy, se zárukou 100% pravosti. Zahřívání jantaru nepatří mezi úpravy, které dělají jantar falešným.
Výrobky z "rekonstruovaného" jantaru (ambroidu) jsou cenově výhodnější. A jak poznat ambroid? Ambroid má charakteristickou vláknitost a vlnitost viditelnou pod lupou. Snadno se pak ambroid pozná, jsou-li v něm obsaženy vzduchové bubliny, ty jsou oválné, zatímco u neupraveného jantaru jsou kulaté.
Nejznámější metody rozpoznání pravého jantaru od napodobenin
Jednotlivé testy:
Plovoucí test ve slané vodě
Jednoduchý a bezpečný test pro nezasazené kameny. Touto metodou však neodhalíte kopál. Jak již víme, jantar plave ve slané vodě, zatímco v sladké nikoliv. Této vlastnosti využívá i tento test. Ve sklenici (300 ml) vody rozmícháme 7-8 lžic soli (15 g soli ve 100 ml). Vložené kameny do takto připraveného solného roztoku, jsou-li z jantaru, plavou při hladině. Jejich imitace z plastu, epoxidových pryskyřic a skla klesnou ke dnu.
Test acetonem
Pro tento test můžete také použít alkohol nebo odlakovač. Kápněte trochu acetonu na povrch testovaného kusu a počkejte. Až se kapička odpaří, tak na pravém jantaru nebude povrch poškozen na falešném bude povrch lepkavý a vznikne kapalina v barvě medu (Pozor! Někdy povrch jantaru od kapky zčerná.) Také v případě kopálu nebo ambroidu vznikne lepkavá skvrna. Je to dáno tím, že kopál je příliš „mladý“ na to, aby odolával rozpouštědlu a ambroid zase postrádá odolnou strukturu.
Test mechanickým působením
Tvrdost jantaru dle Mohse je cca 2,5 a toho se využívá u tohoto testu. Jestliže po kameni škrábneme měděnou jehlou a jehla zanechá stopu (škrábanec), jedná se o jantar a ne napodobeninu. K rozeznání kopálu a jeho napodobeniny nám stačí pouze nehet. Kopál nestačil vyzrát a jeho tvrdost je o maličko menší než u pravého jantaru, tento malý rozdíl stačí však k tomu, abychom mohli použít ke zkoušce jen nehet. Škrábneme-li tedy nehtem po kameni a zanecháme tím rýhu, jedná se o kopál a ne napodobeninu ze skla nebo plastu.
Test vůně - teplem
Jantar a kopál jsou zkamenělé (kopál částečně) pryskyřice dávných stromů. Při zahřátí se vůně původní pryskyřice (smůly) opět uvolní. Testovat můžeme třením kamene v rukou, nebo kámen zahřát jiným způsobem. Také se často používá rozpálená jehla, která se zanoří dovnitř kamene, kousek jantaru se tím spálí a uvolní se tím typické aroma. U imitace z plastů, celuloidu atd. se uvolní "vůně" roztaveného plastu. Je třeba si uvědomit, že při testu horkou jehlou zanecháme v kameni po testu díru a povrch jantaru může kolem vpichu popraskat. Kladem je, že přítomnost typického aroma nelze zatím u padělků vyrobit. Jedná se tedy o velmi důležitý, jednoduchý a přesný test.
Test ultrafialovým světlem
Posvítíme-li na jantar ultrafialovým světlem, bude se modře lesknout (fluorescence). U kopálu nebo ambroidu se odráží bílý odstín. U plastových imitací je odstín jakékoliv jiné barvy. Tento test není 100%, protože u některých jantarů je fluorescence velmi slabá.
Elektrostatický test
Třeme-li jantar vlněným hadříkem (vhodná je také plst nebo hedvábí) bude pravý jantar vytvářet záporný elektrostatický náboj a bude tak přitahovat drobné částice prachu nebo i natrhaných papírků. Tento test je vhodný pro rozeznání pravého jantaru a kopálu, protože kopál elektrostatický náboj nevytváří.
Při nákupu jednotlivých kamenů, šperků a výrobků z jantaru, je třeba být obezřetný a osvojit si několik základních informací a jednoduchých testů. Nakupujete-li na burze, můžete udělat na místě více testů najednou, hlavní je řídit se rozumem a také cenou.
Jaká je tedy cena jantaru?
Cena se stanovuje podle váhy, barvy a stáří kamene. Cenu také zvyšují různé inkluze uvnitř jantaru i kopálu. Např. u kopálu z Madagaskaru se stává, že když obsahuje inkluze hmyzu, je jeho cena je vyšší než barevně mdlý "pravý" jantar. Tržní cena pěkného kusového jantaru se pohybuje kolem 150 Kč za 1 gram. Se zvyšující se hmotností roste cena geometrickou řadou. Základní cena je ale pouze vodítko a za vzácný jantar se utrácejí astronomické částky. Naproti tomu cena nevýrazných jantarů, kopálů a také ambroidu je poměrně nízká (asi 15 až 50 Kč za 1 gram).
Naše nabídka jantaru na e-shopu.