Jantarová komnata

Tajemství ztracené komnaty, její obnova a mnoho dalšího. Původní jantarová komnata, jak je všeobecně známo, byla na konci Druhé světové války odcizena a nikdy se nenašla. Od roku 1976 se však začalo pracovat na její kopii. Ta byla dokončena a představena veřejnosti 31. května 2003 k 300. výročí založení Sankt Petěrburgu (Petrohradu).

Cena jantarové komnaty
Jednotlivé části jantarové komnaty a jejich rozměry
Vznik obnovené jantarové komnaty
Nalezené části původní komnaty
Vznik původní jantarové komnaty
Historie jantarové komnaty v datech
Zmizení jantarové komnaty
Jantarová komnata nalezena!
Zdroj a použitá literatura

Obnovenou komnatu tak v současnosti můžete zhlédnout v Kateřinském paláci v Carském Sele poblíž Petrohradu. Dojem při vstupu do komnaty je díky kombinaci jantaru, zlata a zrcadel doslova ohromující. Jedná se sice o repliku, ale mimořádně kvalitně vyrobenou, takže běžného návštěvníka ohromí stejně, jako kdyby byla skutečná. "Ve spojení se zlatem jedinečná iluze pohádky" tak popsal Jantarovou komnatu jeden z restaurátorů.

jantarova-komnata-fotografie

(foto: detail mozaiky z Jantarové komnaty (otočeno o 90°) Zdroj: http://www.ambermuseum)

Cena Jantarové komnaty

Z historického pohledu je hodnota původní komnaty nevyčíslitelná. Pro představu hodnoty finanční je si třeba uvědomit, že jen jantar na komnatě tvořil plochu 55 metrů čtverečních. Podle odhadů bylo na celou komnatu použito 6 tun jantaru. Zlata bylo použito okolo 450 kg.

puvodni-jantarova-komnata-1931

(Foto: Původní Jantarová komnata - fotografie z roku 1931)

Na obnovené komnatě pracovalo po dobu bezmála 20 let přes 70 ruských a německých odborníků. Bylo potřeba mnoho jantaru, plátkového zlata, drahokamů, zrcadel a dalších mimořádných architektonických prvků. Jaká tedy byla celková výše nákladů rekonstrukce Jantarové komnaty? Víme, že na ni bylo uvolněno 8 miliónů dolarů z Ruska a pak 3,5 miliónů dolarů z Německa. Prostým součtem nám vyjde 11,5 miliónů dolarů. Jenže má to háček. Je třeba si uvědomit, že baltské jantarové doly byly, po dobu stavby komnaty, pod sovětskou státní kontrolou, stejně jako byla pod kontrolou mzda řemeslníků.

Pokud bychom chtěli určit "komerční hodnotu" jantarové komnaty, jsme rázem řádově v úplně jiných sumách.

Dohledali jsme několik odhadů ceny:

4,5 miliardy korun (250 milionů marek) rok 2002
2,8 miliardy korun (142 milionů $) rok 2007
9,3 miliardy korun v roce 2015
13,0 miliard korun (více než 500 milionů $) 2016

Jantarová komnata je jednoznačně jedno z nejdražších uměleckých děl na světě, ne-li nejdražší.

puvodni-jantarova-komnata-1931-1

(Foto:“The Amber Room”)

Jednotlivé části Jantarové komnaty a jejich rozměry

Mozaikové desky
Panely dolní řady:
- 4 kusy – 1,02 x 1,31 m
- 2 kusy – 1,02 x 1,75 m
- 2 kusy – 1,02 x 1,60 m
- 2 kusy – 1,02 x 0,54 m
Podstavce pod pilastry:
- 22 kusů – 1,02 x 0,36 m
- 2 kusy – 1,02 x 0,23 m
Nástěnné jantarové obložení:
- 2 kusy – 3,67 x 1,74 m
- 4 kusy – 3,67 x 1,32 m
- 2 kusy – 3,67 x 1,60 m
- 2 kusy – 3,67 x 0,20 m
- 1 kus - 3,67 x 0,51 m
- 1 kus - 3,67 x 0,54 m
Mozaikové výplně mezi pilastry na severní a jižní straně:
- 2 kusy – 3,67 x 0,15 m
- 2 kusy – 3,67 x 0,19 m
Rohové mozaikové výplně: 2 kusy – 3,67 x 0,16 m
Jantarový dessus de la porte 3: 1 kus – 1,55 x 2,34 m
Čtyři florentské mozaiky: „ Zrak, Sluch, Chuť, Hmat a Čich“

Naše nabídka jantaru na e-shopu.

Vybavení komnaty

24 pilastrů ve vyřezávaných rámech, vyplněných zrcadly
2 sochařské a ornamentální dessus de la porty - obklady nade dveřmi o rozměrech 2,28 x 1,50 m
3 dvoukřídlové dveře s pozlacenými vyřezávanými ornamenty
3 hrací stolky a 1 stůl vykládaný kousky jantaru na dřeveném základu
pravoúhlá vitrína s třemi policemi v měděném profilovaném rámu
2 nástěnná zrcadla
12 židlí z tvrdého tropického dřeva pocházející z 18. století
2 komody z 18. století
21 nástěnných bronzových svícnů na 3 svíce
5 nástěnných svícnů ze zlaceného dřeva na 3 svíce
3 nástěnné svícny z pozlaceného dřeva na 7 svící
8 nástěnných svícnů z pozlaceného dřeva na 5 svící
2 nástěnné svícny z pozlaceného dřeva na 3 svíce
váza v podobě urny na tenké nožce z poloviny 19. století
podstavec ke zmenšené kopii památníku Fridrichu Vilému

(Text: Jednotlivé části Jantarové komnaty - zdroj foto: zde)

(Foto: jantarová komoda)

Vznik obnovené jantarové komnaty

Oficiální rozhodnutí obnovit jantarovou komnatu padlo 10. dubna 1979. První snahy o obnovení však začaly o několik let dřív. Skupina nadšenců začala dohledávat a sbírat veškerou dostupnou dokumentaci a shromažďovat jantar. Byla to akce spontánní a dobrovolná, veškeré práce probíhali ve volnu zúčastněných a za odvedenou práci nikdo nedostával plat. Když se ale přiblížilo třísetleté výročí vzniku Sankt Petěrburgu (Petrohradu) začaly úřady jednat. Obnovení jantarové komnaty se stalo úkolem. Rusko dalo na projekt necelých 8 miliónů dolarů a práce mohly pokračovat (již ale za účasti státu).

Celá rekonstrukce se zakládala na jediné existující barevné fotografii (a mnoha fotografiích a kresbách černobílých). Byla tedy použita metoda, kdy restaurátoři na černobílý film nafotili jednotlivé kameny a porovnávali odstíny šedi s fotografiemi originálů. Některé kameny museli přibarvit, tak aby vše odpovídalo originálu. Nakonec bylo při rekonstrukci použito na 350 odstínů jantaru. V 90. letech však byly peníze vyčerpány a práce na obnově komnaty se zastavily. Nebylo to však na dlouho. Od června roku 1999, díky daru německé firmy Ruhrgas (E.ON) ve výši 3,5 milionů dolarů, se mohlo zase pokračovat.

31. května 2003, při příležitosti oslav 300. výročí založení Sankt Petěrburgu, byla rekonstruovaná Jantarová komnata slavnostně předána veřejnosti. Ceremonii vedl v té době spolkový kancléř Gerhard Schröder a ruský prezident Vladimir Putin.

jantarova-komnata-wikipedia

(foto: pohled na novou Jantarovou komnatu, zdroj Wikipedie)

Někteří starší návštěvníci, kteří viděli původní Jantarovou komnatu, tvrdí že nová verze je mnohem jasnější, a tak nějak méně harmonická. Ředitel muzea Boris Igdalov má proto vysvětlení. "V průběhu let se původní komnata ošetřovala několikrát lakem, který reaguje se vzduchem a tmavne. Jantar v průběhu času vytváří na povrchu drobné trhliny. Lak tak postupem času šel hlouběji a hlouběji do jantaru a celá místnost se postupně stávala tmavší a tmavší. Obnovená komnata se tak barvou nejvíce blíží nové původní komnatě z roku 1701".

Během rekonstrukce vyvstalo mnoho problémů a téměř všechny postupy se musely „znovuobjevit“. Velkým problémem bylo také zajistit dostatečný počet řemeslníků (umělců), kteří by dokázali v požadované kvalitě zpracovávat jantar, odlévat bronz, budovat mozaiky a další. Roky pokusů a omylů např. trvalo, než se doladily procesy barvení jantaru zahřátím nebo v páře. Další roky se zdokonalovalo původní použité lepidlo, které se skládalo ze včelího vosku a jantaru.

Jistě vás napadla otázka, proč se nepoužilo nějaké moderní lepidlo? Ředitel muzea Boris Igdalov (byl zároveň vedoucím prací na rekonstrukci komnaty) říká: "Mohlo se použít nějaké moderní lepidlo, ale musel bych mít důkaz, že bude funkční a v pořádku i za 200let :-) ".

fotografie-z-jantarove-dilny

(Fotografie z jantarové dílny při vytváření jantarového obložení komnaty.)

Nalezené části původní komnaty

Z původní komnaty byly dodnes nalezeny tři části. Jedná se o Florentskou mozaiku, komodu a podstavec k památníku Fridricha Velikého. Mozaika i komoda se do Ruska vrátily v roce 2000 a podstavec v roce 2004. V současnosti jsou všechny nalezené části součástí obnovené Jantarové komnaty.

Florentská mozaika - Jedná se o desku s florentskou jantarovou mozaikou, která má rozměr 55 x 70 centimetrů. Na desce je zobrazena alegorie části lidských smyslů - Čich a Hmat. V roce 1996 ji německá policie zabavila v kanceláři notáře Manharda Kaisera - měla jít do aukce za 2,5 milionu marek.

Komoda - Po nálezu florentské mozaiky zavolal do redakce časopisu Spiegel (v roce 1997) anonymně muž, že mu byla prodána komoda z legendární Jantarové komnaty. Koupil ji v roce 1978 od firmy Kunst und Antiquitäten GmbH. Experti potvrdili pravost, ale bohužel se nepodařilo dohledat, jak se komoda do nabídky firmy dostala.

Podstavec - V roce 2004 byla objevena třetí a zatím poslední nalezená součást původní Jantarové komnaty. Jednalo se o podstavec k památníku Fridricha Velikého. Nalezen byl v soukromé sbírce německého sběratele.

puvodni-jantarova-komnata

(Foto: Jantarová komnata, zdroj: “The Amber Room” by Dmitry Karyshev is licensed under CC By 2.0)

Vznik původní jantarové komnaty

Jantarovou komnatu navrhl architekt a sochař Andreas Schlüter; byla původně určena pro zámek Charlottenburg. Jednalo se o celoplošnou nástěnnou výzdobu z jantaru, která byla později označena za osmý div světa.

Dánský brusič jantaru Gottfried Wolfram přišel zřejmě již v roce 1701 do Královce na doporučení dánského krále Frederika IV. do služeb Fridricha I. Vzhledem k jeho údajně vysoké ceně byla v roce 1706 práce předána gdaňským brusičům Ernstu Schachtovi a Gottfriedu Turauovi. Zmínky o probíhajících pracích pocházejí ještě z roku 1712, komnata však byla vestavěna do kabinetu vedle Bílého sálu berlínského zámku zřejmě teprve po smrti Friedricha I.

Ruský car Petr Veliký komnatu obdivoval při svojí návštěvě v pruské rezidenci „krále vojáků“, jenž na rozdíl od svého předchůdce neměl příliš pochopení pro tento druh umění, naproti tomu však hledal vysoké muže do své osobní gardy. Tak došlo na důkaz zpečetění aliance k výměně darů - komnata za vojáky s požadovanou mírou.

Dcera Petra Velikého, carevna Alžběta, nechala komnatu instalovat nejdříve v zimním paláci v Petrohradu, později v Kateřinském paláci v Carském Selu. Komnatu rozšířil italský architekt Bartolomeo Francesco Rastrelli pracující ve službách carského dvora a do konečné velikosti ji upravil doplněním zrcadlových sloupů a pozlacených dřevořezeb.

jantarova-komnata-mozaika

(Foto: jantarová mozaika, zdroj: http://www.ambermuseum.ru)

Historie Jantarové komnaty v datech

Tato kapitola je souhrnem dat a událostí od vytvoření komnaty až do roku 2004.

V letech 1701 - 1713 byla vytvořena Jantarová komnata podle náčrtů architekta a sochaře Andrease Schlutera.
V roce 1716 Fridrich Vilém daruje komnatu ruskému carovi Petru I. Jako diplomatické gesto.
Roku 1755 se komnata stala ozdobou Kateřinského paláce v Carském Selu, tzv.ruského Versailles.
V roce 1775 byla do jantarových rámů místo obrazů Johanna Grota umístěna, čtyři s Florencie zaslaná mozaiková panno z barevných kamenů alegoricky znázorňující pět lidských smyslů: Chuť, Zrak, Sluch, Hmat a Čich.
V polovině 19. století byla doprostřed sálu instalována zmenšená kopie pomníku Fridricha Velikého.
V letech 1830 - 1833 proběhla první velká rekonstrukce, byla provedena za panování cara Mikuláše I.
Z roku 1917 pochází dosud zachovaná autentická fotografie Jantarové komnaty.
V letech 1933 – 1935 provedl architekt I. Krestovskij první vážnou rekonstrukci komnaty.
V roce 1941 byly zahájeny další restaurátorské práce. Začínající Velká vlastenecká válka však znemožnila provedení tohoto záměru, součásti mozaiky, obložení a lišt, které již byly do té doby sejmuty, systematizovány a zachráněny v zázemí, poskytly neocenitelný základ pro znovuvytvoření komnaty v poválečné době.
Dne 17. září 1941 německá vojska obsadila Puškin (Carské Selo).
Dne 14. října 1941 hitlerovci vyvezli nástěnné panely z Jantarové komnaty do Východního Pruska.
V listopadu 1941 byla Jantarová komnata dopravena do zámku v Königsbergu.
Dne 12. dubna 1942 se Jantarová komnata vystavovala pro veřejnost v jednom ze sálů jižního křídla zámku.
V listopadu 1942 mnichovský časopis „Pantheon“ zveřejnil článek doktora Rohdeho „Jantarová komnata Fridricha I. v königsbergském zámku“, text doprovázelo pět černobílých fotografií Jantarové komnaty.
V prosinci 1944, na pokyn Ericha Kocha navštívil doktor Rohde Sasko a Durynsko, aby vyhledal spolehlivý úkryt pro Jantarovou komnatu.
V srpnu 1944 došlo k leteckému útoku na Königsberg, bomby dopadaly i na zámek, ve kterém byla uschována Jantarová komnata.
V květnu 1945 byla do Pruska vyslána skupina Výboru pro záležitosti kulturně-osvětových zařízení s cílem vyhledat kulturní poklady vyvezené se SSSR.
V červnu 1945 profesor Brjusov prováděl odkrývací práce na území königsbergského zámku. Po prvním ohledání se zdálo, že komnata shořela při požáru. Ovšem při studiu dokumentů, které se tam našly, dospěl k závěru, že je možné, že Jantarovou komnatu Němci stačili dopravit do německého vnitrozemí.
V březnu 1946 kustod muzea carsko-selského paláce A. M. Kučumov a vedoucí muzejní sekce oddělení kultury leningradského městského sovětu S. V. Tročinskij provedli podrobnou prohlídku všech místností zámku.
V srpnu 1949 v Königsbergu zahájila činnost pátrací skupina v sestavě A. M. Kučumov, A. J. Brjusov a G. Straus.
V prosinci 1949 byla v Königsbergu ustanovena pátrací komise pro hledání Jantarové komnaty v čele se sekretářem obvodního výboru KSSS V. D. Krolevským.
Dne 11. března 1967 byla rozhodnutím Sovětu ministrů RSFSR vytvořena komise pro pátrání po Jantarové komnatě a dalších cenných kulturních památkách pod vedením náměstka ministra kultury Ruské sovětské federativní socialistické republiky V. M. Striganova.
Dne 10. dubna 1979 Sovět ministrů RSFSR přijal usnesení o novém vytvoření Jantarové komnaty.
V roce 1984 byla rozpuštěna komise Ministerstva kultury RSFSR pro hledání Jantarové komnaty.
V roce 1996 byla v Německu nalezena florentská mozaika „Čich a Hmat“.
Dne 20. května 1997 byla v Německu nalezena komoda ve stylu „marketerie“ ze zařízení Jantarové komnaty.
V červnu 1999 koncern „Ruhrgas“ vyčlenil 3,5 milionu dolarů na dokončení obnovy Jantarové komnaty.
Dne 20. dubna 2000 státní ministr při federálním kancléři, zmocněnec federální vlády Německa v záležitostech kultury a prostředků masové informace, Michal Naumann předal ruské straně fragmenty zařízení Jantarové komnaty – florentskou mozaiku „Čich a Hmat“ a komodu z 18. století, které byly uloupeny okupanty v roce 1941 v Kateřinském paláci v Carském Sele.
V květnu 2003 se konalo slavnostní otevření znovu vytvořené a instalované Jantarové komnaty.
V roce 2004 byl v jedné ze soukromých sbírek v Německé spolkové republice objeven podstavec k památníku Fridricha Velikého, který se nacházel v Jantarové komnatě Kateřinského paláce do roku 1941.

(Text: "Historie Jantarové komnata v datech" zdroj: http://hdl.handle.net/11025/5457)

(Foto: jantarová mozaika, zdroj: http://www.ambermuseum.ru)

Zmizení Jantarové komnaty

V září 1941 obsadila Kateřinský palác nacistická vojska. Zřídila si tu skladiště. Jantarovou komnatu, která byla narychlo schována za vrstvy kartonu, ale Němci snadno objevili, pečlivě rozebrali a odvezli do německého Königsbergu (dnešní ruský Kaliningradu).

Co se s Jantarovou komnatou stalo dál, je do dnes nevyřešená záhada. Existuje mnoho různých variant a nespočet zaručených svědectví a tvrzení. Po Jantarové komnatě již pátrala a pátrá - zatím bezvýsledně - řada výzkumníků z Německa a jiných zemí. Na území ČR jsou nejznámějšími hledači pan Helmut Gaensel a Josef Mužík.

Někteří vědci se domnívají, že komnatu zničila sovětská vojska při dobývání Königsbergu - Kaliningradu (k tomu se samozřejmě Rusové nikdy nepřiznají). Možnosti ověření této varianty se uzavřely, když v roce 1968, a to navzdory akademickým protestům po celém světě, sovětský premiér Leonid Brežněv nařídil zničení hradu Königsberg. Tím na místě posledního známého odpočinku Jantarové komnaty znemožnil jakýkoli další výzkum. Dnes na tomto místě stojí Dům sovětů, který je využíván jako obchodní dům.

Možné také je, že Jantarová komnata je stále zasypána v ruinách sklepení tamního zámku. Podle výpovědí zasvěcených se pod obrovským komplexem budov nacházely hluboké sklepní prostory, které dodnes nebyly zpřístupněny. Považuje se proto za dobře možné, že Jantarová komnata se dosud nachází právě zde.

Často uváděné možnosti současného uložení Jantarové komnaty v ČR: okolí obce Hora sv. Kateřiny (Krušné hory), doly ve Slezsku, Štěchovice.

Také tu máme variantu, že Jantarovou komnatu v roce 1945 odvezli z Německa Spojenci.

Státy, kde by mohla komnata být: Litva, Německo, Polsko.

Několik očitých svědků tvrdilo, že naložené bedny s Jantarovou komnatou viděli na palubě lodi Wilhelm Gustloff. Ta měla posloužit uprchlíkům z východního Pruska, ale nedlouho po vyplutí byla torpédována a potopena sovětskou ponorkou. (pozn. O život při tom přišlo přibližně 9 000 cestujících a členů posádky. Jedná se o největší počet obětí potopení jedné lodi v historii mořeplavby.)

Jisté je, že i kdyby byla Jantarová komnata po tolika letech nalezena, nacházela by se ve špatném stavu.

Alexander KRYLOV, hlavní restaurátor Jantarové komnaty:
"Bylo by dobře, kdyby ležela třeba ve vodě, jantar potřebuje určitou vlhkost, vadí mu výkyvy teplot, je dost možné, že někde v zemi v bednách zakopaná Jantarová komnata už bude polorozpadlá a zničená."

Výjimkou by bylo, kdyby byla objevena v nějaké soukromé sbírce, což je bráno také za jednu z možností.

Záhady kolem zmizelé Jantarové komnaty – Rozhlas.cz

Teď by nás měli poslouchat všichni, které lákají různé záhady. O Jantarové komnatě, která za války beze stopy zmizela, se kdysi tvrdilo, že je osmým divem světa. A co si o hledání uměleckého unikátu myslí v místě, odkud byla Němci ukradena, tedy v Carském Selu nedaleko Petrohradu? Zvukový záznam naleznete zde.

jantarova-komnata-10

(Foto: detaily, zdroj: http://www.ambermuseum.ru)