Živoucí fosilie - živočichové (fauna)

Živoucími fosiliemi nazýváme současně žijící organismy s řadou prehistorických rysů nebo organismy známé ze zkamenělin. Může to být také organismus žijící na omezeném prostoru, který byl považován za zcela vyhynulý. Do dnešní doby se " živoucí fosílie " zachovaly ve velmi omezeném počtu, většina z nich je dnes vedena jako " kritický ohrožený druh ". Některé tyto " živoucí zkameněliny " jsme znali jen jako exponáty z muzea a teprve nedávno byly objeveny živé. Tyto objevy jsou vzácné a jsou doprovázeny obrovským zájmem vědců i široké veřejnosti.

Živočichové - živoucí fosilie: Arapaima, Bahník, Hatérie, Latimérie, Loděnka, Listonoh, Nasikabatrachus sahyadrensis, Okapi, Ostrorep.

Zástupce rostlinných "živoucích fosilií" naleznete v článku: Živoucí fosílie - rostliny (flora)

Arapaima velká

(Arapaima gigas) Schinz, 1822 také Arapaima obrovská je velká agresivní ryba žijící v povodí Amazonky, dožívající se 25 let a patrně i více. Informace, že může dorůstat až 6 metrů nebyly nikdy potvrzeny podobně velkým uloveným kusem. Nejčastěji má v přírodě 200 - 250 cm a cca 100 kg. Větší kusy jsou vzácné. Zajímavostí je, že český rybář Jakub Vágner chytil v roce 2010 jedince o délce 307 cm a váze 154 kg. Jedná se o vůbec nejdelší chycenou sladkovodní rybu na světě.

Bahník

je zástupce nozdratých ryb, které dokážou dýchat vzdušný kyslík. Bez přístupu k hladině se může utopit. Období sucha bahník přežívá zavrtán do bahna a dýchá pomocí otvoru u úst. Jsou známi z fosilních nálezů již od devonu a z fosilních pozůstatků je známo téměř 300 druhů v 64 rodech. Do současnosti však přežily jen tři rody – Neoceratodus, Lepidosiren, Protopterus –, které žijí ve stojatých vodách Austrálie, Afriky a Jižní Ameriky.

Hatérie

je aktivní hlavně v noci, kdy se živí hmyzem a jinými bezobratlými. Hatérie je poslední přežívající druh plazů (nepatří mezi ještěry) vyhynulých před 100 milióny lety v období křídy. Dnes přežívá na několika ostrůvcích Nového Zélandu. Je dlouhověká, dožívá se i přes 100 let. Má zachované některé primitivní znaky: ostré zuby jsou srostlé s čelistmi, na vrcholu lebky je malý otvor, pod kterým nalezneme válcovitou žlázu spojenou s mozkem. Nazývá se epifýza a hatérie její pomocí vnímá světlo a stín. Zajímavostí je, že má vyvinuto i třetí, temenní oko jímž v mládí vidí.

Latimérie podivná

(Latimeria chalumnae) byla objevena u břehů Jihoafrické republiky (poblíž ústí řeky Chalumna) dne 23. prosince 1938. Nález této modré lolokoploutvé ryby, známé do té doby jen ze zkamenělin, byl jednou z největších senzací 20.století. Druhý exemplář byl uloven až po dlouhých 14 letech, a to u Komorských ostrovů. Latimérie je velká až 180 cm a kolem 90 kg vážící dravá ryba. Žije v hloubkách kolem 200 m. Bylo zjištěno, že populace latimérie v severní části Mosambického průlivu u Komorských ostrovů je malá a zahrnuje pravděpodobně jen několik set jedinců. Poměrně nedávno (r.1998) byla u břehů Indonésie objevena latimérie celebenská. Jedná se o samostatný druh, je sice velmi podobná latimérii podivné, ale je zbarvená do červena.

Listonoh

(Triops longicaudatus) je až 6 cm velký všežravý korýš, tvarem připomínajíci trilobita. Jeho tělo je chráněno krunýřem. Průměrně se listonoh dožívá tří měsíců. Patří k nejstarším živočišným druhům žijícím na Zemi. Poprvé se listonohové objevili před cca 200 miliony lety, v době druhohor. Na hlavě má tři oči, z nichž jedno reaguje na světlo a pomáhá listonohovi pohybovat se za světlem. Jsou to výborní a rychlí plavci.

Loděnka

známa také jako nautilus. Loděnky jsou hlavonožci, kteří se objevili už na konci kambria, což je zhruba před 500 miliony lety. V současné době je známo šest druhů. Jako jediní hlavonožci mají loděnky vnější schránku, ulitu, která dosahuje až 253 mm. Ta je rozdělena na 33 až 36 komůrek, které slouží jako hydrostatický orgán (umožňuje loděnkám měnit hloubku ponoru, napouštěním a vypouštěním vody z komůrek). Kolem úst mají 90 krátkých ramen. Žijí volně na širém moři do hloubky až 600 metrů. Živí se rybami a korýši.

Nasikabatrachus sahyadrensis

je exotická fialovo-černá žába velká 7 cm. Objevená byla v Západním Ghátu na jihu Indie v roce 2003. Žije skrytě pod zemí a vylézá jen za účelem páření. Živí se mravenci a termity, které loví pod zemí, a právě tímto skrytým způsobem života unikala tak dlouho pozornosti vědců.

Okapi

je pozůstatkem třetihorních žiraf. Žije v pralesích v okolí řeky Kongo. Objeven byl až roku 1901. Okapi jsou označeni jako ohrožený druh, a podle odhadů jich na světě žije 5000 - 20 000 kusů. Živí se listy, pupeny, dřevinami, kapradinami, houbami nebo plody. Zajímavostí je, že Okapi můžete vidět ve Dvoře Králové nad Labem. Je to jediná ZOO ve střední Evropě, která je vlastní a dokonce dvakrát rozmnožila (2009 a 2011).

Ostrorep

Ostrorepi (Xiphosura) jsou řád vodních členovců patřící mezi klepítkatce. Tělo mají kryté krunýřem. Mají pět párů nohou, přičemž klepítky jsou zakončeny čtyři páry. Spolu s vymřelými eurypteridy patří ostrorepi do třídy hrotnatci. Jedná se o vodní členovce, kteří se za stovky milionů let téměř nezměnili. Dnešní ostrorepi dosahují velikosti až 60 centimetrů, ale prvohorní byli mnohem menší, někteří měřili jen 1 centimetr. Mají hemolymfu, což je modrá obdoba krve obsahující měď. Potravou ostrorepů jsou drobní živočichové, které loví zahrabáni na mořském dně.

Naše nabídka trilobitů.