Živoucí fosilie - rostliny (flora)

Rostlinní zástupci "živoucích fosilií". Seznam rostlin, které přežily od pravěku do dnešních dní. Co jsou to "živoucí fosilie" jsme už psali v článku: Živoucí fosilie - fauna (živočichové)

V tomto článku si představíme zástupce rostlinných živoucích fosilií: Blahočety, Cykasy, Jinan dvoulaločný, Metasekvoje čínská, Wollemia vznešená, Welwitschie podivná.

Blahočety

Blahočety (Araucaria) jsou prastaré jehličnaté stromy patřící do čeledi blahočetovitých (Araucariaceae). Tyto nahosemenné rostliny jsou většinou dvoudomé a mohou dorůstat výšky 30 až 80 metrů. Jejich původ sahá až do období jury a křídy, kdy byly rozšířeny na obou polokoulích. Se změnou klimatu a rozvojem krytosemenných rostlin se však jejich výskyt omezil převážně na jižní polokouli, kde rostou dodnes.

Blahočety mají výrazný vzhled, jejich větve často tvoří přeslenité uspořádání, což jim dodává charakteristickou symetrii. Listy jsou tuhé a kožovité. Semena blahočetů jsou jedlá a svou velikostí připomínají piniové oříšky, avšak jsou větší a výživnější. Některé druhy, například blahočet chilský (Araucaria araucana), se pěstují pro své dřevo a pro semena, která jsou důležitou součástí stravy místních obyvatel.

Na fotografii: Araucaria araucana neboli blahočet chilský.

Detail šištice blahočetu chilského (Araucaria araucana).

Blahočet chilský je jedním z nejznámějších druhů a patří mezi živé fosilie, protože se bez výrazných změn vyskytuje na Zemi již přibližně 150 milionů let. Je národním stromem Chile a v tamních lesích tvoří dominantní porosty. Dalším známým druhem je blahočet různolistý (Araucaria heterophylla), který je oblíbený jako pokojová rostlina a v našich podmínkách je známý pod názvem „pokojová jedle“.

Na foto: blahočet známý jako "pokojová jedle" Araucaria heterophylla.

Cykasy

Cykasy jsou živoucí fosilie, které na Zemi existují již stovky milionů let. Jejich největší rozmach nastal v období druhohor, kdy tvořily dominantní složku rostlinných ekosystémů. Přestože většina druhů vyhynula spolu s dinosaury, některé přežily až do současnosti. Dnes je známo více než 303 druhů, které se vyskytují převážně v tropických a subtropických oblastech, zejména v Asii, Africe, Austrálii a Americe.

Cykasy se často zaměňují s palmami kvůli podobnému vzhledu, ve skutečnosti jsou však blízce příbuzné jehličnanům a jiným nahosemenným rostlinám. Charakteristickým znakem cykasů je tvorba šištic, které mohou být největší v rostlinné říši - některé dosahují délky přes půl metru. Tyto rostliny mají neobvyklý rozmnožovací cyklus, protože většina druhů je dvoudomá, což znamená, že existují samčí a samičí rostliny. Opylení často zajišťují specializovaní brouci, kteří se vyvinuli v symbióze s cykasy.

Další fascinující vlastností cykasů je jejich dlouhověkost. Některé exempláře se mohou dožít více než tisíce let, což z nich dělá jedny z nejdéle žijících rostlin na světě. Navzdory této odolnosti jsou mnohé druhy ohrožené kvůli ztrátě přirozeného prostředí a nelegálnímu sběru. Vzácnost a pomalý růst z nich činí vysoce ceněné sběratelské rostliny, které mohou stát i desítky tisíc dolarů. Proto jsou mnohé druhy chráněny mezinárodními dohodami, jako je Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES).

Jinan dvoulaločný

Jinan dvoulaločný, známý také jako ginkgo biloba, je opadavý strom dorůstající výšky 30 až 40 metrů. Tento strom je považován za živoucí fosilii, protože jeho evoluční historie sahá až do prvohor, konkrétně do období karbonu a permu, tedy před 270 až 300 miliony lety. Ve volné přírodě byl původně rozšířen na severní polokouli, avšak z Ameriky vymizel před 7 miliony let a z Evropy před 3 miliony let.

Přežil pouze v jihovýchodní Číně, kde byl znovu „objeven“ pro Evropu. Zde jej mniši pěstovali v chrámových zahradách a chránili jej po staletí. Jinan je zajímavý nejen svým stářím, ale i svou botanickou klasifikací – přestože jeho listy připomínají listnaté stromy, ve skutečnosti se jedná o jehličnan.

V České republice se Jinan dvoulaločný vyskytuje spíše ojediněle, zejména v botanických zahradách a parcích. V Praze jej lze najít například v Botanické zahradě Univerzity Karlovy nebo v Královské oboře. Díky své odolnosti vůči znečištění a schopnosti přežít v nepříznivých podmínkách se však stále častěji vysazuje jako okrasná dřevina v městských parcích a alejích.

Metasekvoje čínská

Metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides) je pozoruhodný opadavý jehličnan z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae), který byl dlouho považován za vyhynulý. Fosilní nálezy naznačovaly, že tento rod rostlin zmizel před 70 miliony lety, avšak v roce 1944 byl objeven žijící exemplář ve střední Číně. Její objev v polovině 20. století přinesl nový pohled na evoluci a rozšíření jehličnanů, neboť fosilní záznamy ukazují, že metasekvoje byla hojně rozšířena na konci druhohor a ve třetihorách.

Tento strom dorůstá výšky přes 35 metrů a vyznačuje se úzkou pyramidální korunou s větvemi sahajícími až k zemi. Metasekvoje čínská je adaptabilní vůči různým podmínkám a díky svému jedinečnému podzimnímu zbarvení je oblíbeným okrasným stromem v parcích a zahradách po celém světě. V České republice byla první semena metasekvoje čínské získána v roce 1949 pro botanickou zahradu v Průhonicích, kde dodnes roste nejstarší exemplář tohoto druhu v ČR.

Místní čínský název pro metasekvoji je „shuisa“, což v překladu znamená „vodní modřín“. Toto pojmenování vzniklo díky podobnosti v opadávání jehlic na podzim. Strom je také někdy nazýván „vodní jedle“ kvůli svému přirozenému výskytu v bažinatých oblastech.

Wollemie vznešená (Wollemia nobilis)

Wollemie vznešená (Wollemia nobilis) je vzácný jehličnan z čeledi blahočetovitých, který byl objeven až v roce 1994 v odlehlé části australského národního parku Wollemi, pouhých 150 kilometrů od Sydney. Přestože se jednalo o nově nalezený druh, jeho skutečné stáří odhalily až zkameněliny, které dokazují, že tento strom existoval již před více než 200 miliony let, tedy v období druhohor. Wollemie je tak považována za živou fosilii, která přežila dramatické změny klimatu i vývoj rostlinné říše po celé geologické éry.

Na foto: Wolemia nobilis v dinoparku Vyškov.

Přirozená populace této dřeviny je extrémně malá a roste v hlubokých, nepřístupných pískovcových soutěskách. Aby byla před vnějšími vlivy co nejlépe chráněna, je její naleziště přísně střežené a veřejnosti nepřístupné. Naštěstí se podařilo Wollemii namnožit v kultivaci, a díky tomu se dnes nachází v botanických zahradách po celém světě. V České republice ji lze obdivovat například v Botanické zahradě v Liberci, kde je součástí expozice pravěké flóry.

Welwitschie podivná

Welwitschie podivná (Welwitschia mirabilis) patří mezi nejdéle žijící organismy na Zemi. Jedná se o endemit Namibské pouště, extrémního prostředí s minimálními srážkami, intenzivním slunečním zářením a velkými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí.

Welwitschie je ve skutečnosti strom přizpůsobený pouštním podmínkám. Namísto kmenů a větví má krátký dřevnatý stonek, z něhož vyrůstají pouze dva listy. Tyto listy, které nikdy neopadávají, mohou dorůstat délky několika metrů, avšak časem se třepí a stáčejí, což vytváří dojem mnoha menších pásů. Díky tomuto růstovému mechanismu se rostlina dokáže udržet při životě i po stovky, ba dokonce tisíce let. Některé exempláře jsou odhadovány na více než 1 500 let.

K přežití v extrémním prostředí využívá welwitschie několik chytrých strategií. Hlavním zdrojem vody nejsou srážky, které v Namibské poušti téměř neexistují, ale mlha přicházející od Atlantského oceánu. Listy welwitschie jsou schopné tuto mlhu zachytávat a odvádět vodu ke kořenům. Další důležitou adaptací je její hluboký kořenový systém, který jí umožňuje čerpat vodu z podzemních zdrojů.

Přestože je její výskyt omezený na pás táhnoucí se od Angoly po Namibii, v tomto regionu není welwitschie vzácná. Zákonná ochrana v obou zemích pomáhá zamezit ničení jejích populací lidskou činností, především sběrem exemplářů nebo jejich poškozováním v důsledku rozvoje infrastruktury. Welwitschie podivná je živým svědkem dávných klimatických změn a dokonalým příkladem evoluční přizpůsobivosti. Navzdory drsným podmínkám přežívá již miliony let.

Podívejte se na nabídku zkamenělého dřeva.