Živoucí fosilie - rostliny (flora)

Rostlinní zástupci "živoucích fosilií". Seznam rostlin, které přežily od pravěku do dnešních dní. Co jsou to "živoucí fosilie" jsme už psali v článku: Živoucí fosilie - fauna (živočichové)

V tomto článku si představíme zástupce rostlinných živoucích fosilií: Blahočety, Cykasy, Jinan dvoulaločný, Metasekvoje čínská, Wollemia vznešená, Welwitschie podivná.

Blahočety

jsou nahosemenné, většinou dvoudomé stromy dorůstající 30 až 80 m. Předchůdce dnešního blahočetu rostl již v období jura a křída. Byl rozšířen po severní i jižní polokouli. Se vznikem krytosemenných rostlin a změnou klimatu ustoupil blahočet na jižní polokouli. Blahočet chilský (Araucaria araucana) je prastará nahosemenná rostlina rostoucí bez větších změn již po dobu okolo 150 milionu let. Blahočety jsou využívány pro produkci dřeva a také pro jejich jedlá semena, která se podobají piniovým oříškům, ale jsou větší. U nás je známý blahočet různolistý (Araucaria heterophylla), lidově známý jako " pokojová jedle ".

Na fotografii: Araucaria araucana neboli blahočet chilský.

Detail šištice blahočetu chilského (Araucaria araucana). Níže blahočet známý jako "pokojová jedle" Araucaria heterophylla.

Cykasy

patří mezi nejstarší živé organismy na světě. V době dinosaurů cykasy dominovaly rostlinné říši, ale většina, stejně jako dinosauři, vyhynula na konci druhohor. Dnes je známo více než 303 druhů těchto dlouhověkých, až 1100 let dožívajících se vzácných rostlin. Cykasy se vzhledem podobají palmám, se kterými nemají však nic společného. Nejblíže mají k jehličnanům, vytvářejí šištice, které jsou největší v rostlinné říši. O cykasy je velký zájem mezi sběrateli, kvůli jejich vzácnosti a i vysoké ceně.

Jinan dvoulaločný

též ginkgo biloba, opadavý strom dorůstající 30 - 40 m. Prehistorické stopy po této rostlině vedou do prvohor (před 270 až 300miliony lety) a to do období karbonu-permu. Z amerického kontinentu vymizel před 7 miliony, z Evropy před 3 miliony lety. Přestože se s ohledem na současné přírodní podmínky jeví jako rostlina nenáročná, zůstal v přírodě zachován pouze v jediném druhu a jen na malém území v jihovýchodní Číně, kde byl nově „objeven" pro Evropu. V ČR se nachází tento strom ojediněle a to v botanických zahradách a v okrasných parcích. V Praze např. v botanické zahradě Univerzity Karlovy, nebo v Královské oboře za plotem v areálu bývalého zahradnictví. Zajímavostí je, že se jedná o jehličnatý strom a jeho jehlice, listy pouze připomínají.

Metasekvoje čínská

je jediný soudobý druh ve střední Číně, jenž byl bohatě rozšířený na konci druhohor a ve třetihorách. Jedná se o opadavý jehličnan z čeledi cypřišovitých. Mělo se za to, že tento rod rostlin, vyhynul asi před 70 miliony lety, neboť byl znám pouze ze zkamenělin.

Wollemie vznešená (Wollemia nobilis)

je z čeledi blahočetovitých, byla objevena v roce 1994 mezi pískovcovými skalami pouhých 150 km od australského Sydney. Byla přesněji určena až s pomocí zkamenělin, které datují její původ do období před 200 miliony lety. Místo výskytu v národním parku Wollemi je proto přísně chráněno zákazem vstupu. Rostlinu proto v současnosti vlastní všechny větší botanické zahrady v ČR, je například součástí pravěké sekce zahrady v Liberci.

Na foto: Wolemia nobilis v dinoparku Vyškov.

Welwitschie podivná

je endemická dlouhověká rostlina, která se nachází pouze v extrémním ekosystému, v jedné z nejstarších světových pouští Namib v jižní Africe. Welwitschia je jedním ze zázraků evoluce. Původně šlo pravděpodobně o strom rostoucí v pralese. Před miliony lety prales ustoupil a kvůli klimatickým změnám se z této oblasti stala poušť. Welwitschie byla jedinou rostlinou onoho pralesa, která byla schopna se natolik změnit a přizpůsobit, aby novým drsným podmínkám odolala. Roste sice velice pomalu a jen na ohraničeném území, není tam ale vzácná. Nic nenasvědčuje tomu, že welwitschie je ohrožená nebo je dokonce před vyhynutím. Přesto je v Angole i v Namibii chráněna zákonem.

Podívejte se na nabídku zkamenělého dřeva.