Mechovci (Bryozoa)

Mechovci (též mechovky - lat. Bryozoa) jsou drobní, výhradně vodní živočichové, podobní korálům a příbuzní ramenonožcům. Název Bryozoa vznikl z překladu řeckého slova bryon (mech) a zoon (živočich). Potravou mechovek je drobný plankton a organický detrit, který získávají aktivní filtrací vody. První mechovci se objevují na počátku ordoviku a jsou zastoupeni v každém časovém období až do současnosti. Téměř všichni žijí v přisedlých koloniích.

Na obr.: Mechovci 1) Cristatella mucedo, nezralý statoblast; 2) Cristatella mucedo, zralý statoblast; 3) Cristatella mucedo, mladá kolonie; 4) Cristatella mucedo, zralá kolonie; 5) Cristatella mucedo, zralá kolonie v průřezu; 6) Plumatella repens, jedinec před vytvořením kolonie; 7) Plumatella repens, mladá kolonie; 8) Plumatella repens, část mladé kolonie; 9) Alcyonella flabellum, mladá kolonie; 10) Lophopus crystallinus, mladá kolonie; 11) Lophopus crystallinus, mladý vyvíjející se jedinec v kolonii; 12) Lophopus crystallinus, starší vyvíjející se jedinec v kolonii. Autor: Ernst Haeckel; Kunstformen der Natur (1904), plate 23 Bryozoa (volné dílo)

Statoblasty jsou prostředkem k nepohlavní reprodukci metodou, která je mezi mechovci jedinečná a umožňuje linii kolonie přežít proměnlivé a nejisté podmínky vodního prostředí.

Na foto: fosilní mechovky z Maroka, rozměry 2 - 4 cm, jsou-li skladem najdete je v kategorii: Ostatní fosilie

Mechovci (mechovky) žijí vždy v koloniích. Rozmnožují se pohlavně nebo pučením. Jednotliví členové kolonie se nazývají zooidi. Každý zooid vylučuje ke své ochraně schránku (zooecium). Schránka může být vápenatá, chitinózní anebo želatinová (např. jako u recentní bochnatky). Vápenatou schránku mají pouze mořské mechovky (velmi časté zkameněliny). Jednotlivé schránky (zoecia) se vzájemně spojují do kolonie (trsu) zvaného zoaria. Zoaria mohou být povlékavá, keřovitá, nálevkovitá, masivní apod., téměř vždy jsou pevně přichycena k podkladu.

Na foto.: Recentní mechovky, Autor: Christian Schwarz; pod licencí CC BY-NC 4.0 

Zkameněliny mechovek jsou poměrně běžné a dodnes bylo identifikováno více než 15 000 fosilních druhů. Pro ČR jsou typické devonské mechovky z koněpruských vápenců a povlékavé třetihorní mechovky z vápenců karpatské předhlubně. Recentních mechovek je asi 4000 druhů. Většina současných i vyhynulých druhů mechovek je mořských, sladkovodních druhů dnes žije asi 50, malý počet druhů je znám z vod brakických.

Na obr.: Nákresy některých druhů fosilních mechovek z USA; Autor a zdroj: University of Illinois

Na foto.: Mechovky z Maroka, rozměry 3 - 5 cm.

Mechovky měly v geologické historii několikrát útesotvorný význam. 

První mechovky se objevují na počátku ordoviku. V paleozoiku mají silné zastoupení mechovky trepostomátní a kryptostomátní a již od tohoto období mají význam při tvorbě menších útesů. Koncem permu nastává celkový úpadek mechovek. Mechovky cyklostomátní nikdy nebyly dominantní skupinou, měly maximum rozvoje v křídě a záhy, od počátku terciéru, jejich význam klesá. Moderní skupinou mořských mechovek jsou mechovky cheilostomátní, které se sice objevují až v juře, avšak již od konce křídy jsou dominantní skupinou mezi mořskými mechovkami. Sladkovodní mechovky jsou s pochybnostmi známé od křídy. [1]

Na foto.: Zkamenělá kostra kolonie mechovek z Maroka o rozměrech 10,0 x 4,8 x 3,8 cm a hmotnosti 219g. Na vzorku lze dobře rozpoznat četné drobné dírky (schránky - zoecia), z nichž každá byla domovem drobného zvířete (zooid).

Fosilní mechovky najdete v kategorii: Ostatní fosilie

Zdroj a odkazy:

• [1] Kmen Bryozoa – mechovky; VŠB
• (IBA) Mezinárodní bryozoologická asociace (anglicky)