Konodonti

Konodonti byli bezčelistnatí obratlovci, kteří obývali světové oceány od kambria až do počátku jurského období, tedy po dobu více než 300 milionů let. Jejich nejnápadnějším rysem byl složitý ústní aparát složený z mineralizovaných jehličkovitých zoubků uspořádaných do hřebínkovitých útvarů.

Konodontové elementy se zachovaly ve fosilním záznamu v obrovském množství a staly se nástrojem pro biostratigrafii - vědu zabývající se určováním stáří hornin na základě fosilních pozůstatků. Zoubkovité elementy konodontů byly poprvé objeveny již v 19. století, skutečná souvislost s hostitelským organismem zůstávala dlouho záhadou. Teprve v roce 1983 byl ve Skotsku objeven Clydagnathus windsorensis - první kompletně zachovalá fosilie konodonta.

V roce 1995 byl v Jižní Africe učiněn další zajímavý objev. V ordovických sedimentech Soom Shale byly nalezeny nádherně zachovalé fosilie konodonta druhu Promissum pulchrum, jehož délka je odhadována na 40 cm. Tento objev potvrdil, že konodonti byli primitivními obratlovci. V roce 2019 přišla další významná zpráva o objevu kompletní fosilie konodonta Panderodus unicostatus ze silurského naleziště Waukesha Biota ve Wisconsinu.

Popis konodontů

Konodonti měli velké kulovité oči vybavené okohybnými svaly a zřejmě tak byli aktivními lovci, kteří se spoléhali na dobrý zrak. Měli protáhlé, úhořovité tělo přizpůsobené plavání. Nejcharakterističtějším znakem konodontů byl jejich ústní aparát. Skládal se z 15 až 20 hřebínkovitých útvarů se špičatými zoubky, které jim umožňovaly lovit a zpracovávat drobnou kořist. Tyto mineralizované elementy byly složené z fosforečnanu vápenatého a u konodontů jsou jejich nejčastějšími fosilními pozůstatky.

Na obr.: Obnova života, Sparalepis tingi (popředí) a další faunya z formace Kuanti. Na obr. jsou také četná konodontní zvířata, pár maxillate placoderm Entelognathus (střední vzdálenost) a dva příklady osteichthyana Megamastax (pozadí), největšího známého silurského obratlovce. Ilustrace: Brian Choo, vydáno pod licencí (CC BY 4.0)

Nejstarší známé fosilie konodontů pocházejí z období kambria. V raném ordoviku zaznamenali tito živočichové značnou diverzifikaci a dosáhli svého prvního vrcholu v rozmanitosti. Toto období představovalo jejich zlatý věk, kdy se vyvinula řada nových forem a adaptací.

Po období největšího rozkvětu však konodonti čelili prudkému poklesu diverzity a to během vymírání na přelomu ordoviku a siluru. Navzdory dřívějším ztrátám se konodontům podařilo znovu obnovit svou diverzitu během středního a pozdního devonu. Toto období představovalo jejich druhý vrchol rozmanitosti, kdy se objevila celá řada nových druhů a forem. V průběhu karbonu diverzita konodontů opět klesala.

Během permu zůstalo přítomno pouze několik rodů, ačkoli jejich rozmanitost dočasně vzrostla po vymírání na přelomu permu a triasu. Během triasu diverzita konodontů dále klesala, až nakonec tito živočichové vyhynuli krátce po rozhraní triasu a jury.

Konodonti a biostratigrafie

Zkameněliny konodontů mají obrovský význam v oblasti biostratigrafie. Konodontové ústní elementy jsou považovány za indexové fosilie, což znamená, že jejich výskyt a charakteristické znaky jsou používány k definování a identifikaci geologických období. Díky jejich kosmopolitnímu rozšíření a hojnému výskytu v mořských sedimentech po celém světě jsou konodonti ideálními pro datování hornin od kambria až po pozdní trias.

Systematika a taxonomie konodontů

Vnitřní systematika a taxonomie konodontů je pro paleontology značnou výzvu, neboť drtivá většina jejich pozůstatků se nachází v podobě samostatně zachovalých ústních elementů. V každém ústním aparátu konodonta se nacházelo až kolem 10 párových a několik nepárových elementů. Rekonstruovat, které elementy společně vytvářely aparát jednoho druhu, je proto velice obtížné. Formálně byly popisovány i jednotlivé elementy, což vedlo k obrovskému počtu popsaných rodů a druhů. Několik málo případů, kdy se podařilo zrekonstruovat kompletní sestavu elementů u jednoho druhu, ukázalo, že ústní aparáty konodontů byly poměrně variabilní, což podstatně komplikuje systematiku této skupiny.