Paleozoikum (prvohory)

Název paleozoikum pochází z řec. "paleos" = starý a "zóé" = život. Éra paleozoika (prvohor) se dělí na šest period: kambrium, ordovik, silur, devon, karbon a perm. Trvala zhruba 289 milionů let a zahrnuje období před 541 až 252 miliony lety.

Prvohory začínají kambrickou explozí, mohutným rozvojem vícebuněčných organismů a v hojné míře se začínají objevovat organismy s mineralizovanými schránkami. V prvohorách došlo k rozvoji všech hlavních recentních kmenů, od primitivních rybovitých praobratlovců až k prvním plazům. Éra končí na konci permu největším hromadným vymíráním druhů v geologické historii Země. Poté nastupuje mezozoikum (druhohory).

V prvohorách se střídají velmi teplá období s obdobími chladnými. Sinice a řasy z počátku žijí pouze ve vodním prostředí. V siluru máme už první přímé doklady o suchozemských rostlinách. Na konci devonu dochází k nástupu prvních výtrusných rostlin a v karbonu vznikají rostliny nahosemenné.

Níže grafické znázornění map příslušných období. Lokality jsou přesné na ~100 km. Barevnost map je založena na nadmořské výšce a batymetrii: tmavě modrá = hluboká voda, světle modrá = mělká voda; tmavě zelená, zelená, hnědá, hnědá, bílá = zem v rostoucím pořadí nadmořské výšky. Celý projekt vizualizace, kde si můžete měnit čas i vyznačený bod nebo hledat dle výskytu jednotlivých zkamenělin, naleznete na dinosaurpictures.org  Vizualizace: Ian Webster na základech C.R. Scotese, PALEOMAP Project. 

Mapy jednotlivých period prvohor

Pozn.: červená tečka na mapách = Praha (pro lepší představu je na mapě zobrazen rovník).

Kambrium 541 - 485 mil. let

"Exploze života". Objevují se pevné schránky. Burgesská fauna. Chengjiangská fauna. Rozvoj členovců - trilobiti. V kambriu potkáváme první předchůdce obratlovců i je samotné. Bezobratlí na souši.

Ordovik 485 - 443 mil. let 

Mechovky, čtyřčetní koráli, graptoliti a ježovky. Proběhne zalednění a následné tání =) velké vymírání trilobitů, korálů, ramenonožců a dalších druhů.

Silur 443 - 419 mil. let 

Cévnaté rostliny a zřejmě i členovci na souši. Rozvoj obratlovců v mořích. Predace =) vznik čelistí. Na konci siluru predátoři z řad obratlovců akantodi (trnoploutví).

Devon 419 - 359 mil. let 

V mořích první hlavonožci. Dramatické proměny všech hlavních linií ryb. Základy končetin u ryb (lalokoploutvé). První obojživelníci. Vznik hmyzu. První obratlovci na souši. První nahosemenné rostliny. Kapradiny, plavuně a přesličky. Další velké vymírání.

Karbon 359 - 299 mil. let 

Rozvoj rostlinstva a hmyzu. Superkontinet Pangaea II. Ve vnitrozemí vznikají pouště. První plazi. Poslední graptoliti. Objevují se tropické pralesy se stromovitými plavuněmi, přesličkami, kapradinami. První nahosemenné rostliny.

Perm 298 - 248 mil. let 

Dominance nahosemenných rostlin. Cykasy a jinany. Existence švábů, kteří se v téměř nezměněné podobě dochovali dodnes. Therapsidi a archosauři. Velké vymírání na konci permu, nenávratně zmizelo 90–95 % druhů v mořích a okolo 70 % druhů na souši.