Joachim Barrande
Joachim Barrande se narodil 11. srpna 1799 v malé vesnici Saugues na jihu Francie. Vyrůstal v rodině drobného obchodníka, ale jeho intelektuální zvídavost jej brzy přivedla na prestižní École polytechnique v Paříži. Zde se zařadil mezi nejlepší studenty svého ročníku a následně pokračoval ve vzdělávání na École nationale des ponts et chaussées, kde se zaměřil na stavbu mostů a silnic.
Naše nabídka trilobitů.
Cesta do exilu a první setkání s paleontologií
V roce 1826 nastal v Barrandeově životě zásadní zvrat, když vstoupil do služeb vévody z Agoulêmu, budoucího francouzského krále Karla X. Stal se vychovatelem vévodova vnuka Jindřicha a tato role jej přivedla do exilu ve skotském Edinburghu po červencové revoluci v roce 1830. Právě zde se setkal s paleontologem Roderickem Murchisonem, který v něm zažehl ještě větší zájem o studium zkamenělin.
Příchod do Čech a první nálezy
V roce 1832 se Barrande s královskou rodinou přesunul na zámek Buštěhrad na Kladensku. Epidemie cholery je však záhy přiměla přesídlit na Pražský hrad. Bydlel na Malé Straně v domě U Tří zlatých hvězd a pravidelně navštěvoval Šternberský palác, kde se seznámil s hrabětem Kašparem Šternberkem, zakladatelem českého paleontologického výzkumu.
Právě Šternberk podnítil Barrandeův zájem o studium zkamenělin, když jej požádal o posouzení možnosti prodloužení Lánské koněspřežky z Křivoklátu do malé uhelné pánve v Radnicích a do Plzně. Při mapování terénu si mladý francouzský inženýr všiml vzácně zachovalých otisků mořských živočichů v tmavé břidličnaté hornině a začal je sbírat.
Od roku 1840 se Barrande začal intenzivně věnovat terénnímu výzkumu středních Čech. Procházel pěšky okolí Prahy, zvláště směrem k Berounu, Rakovníku a Příbrami, a mapoval území, které v prvohorách pokrývalo mělké moře. Vedl si podrobné zápisky, do nichž zaznamenával nejen geologické poznatky, ale i jména skalníků a dalších lidí, kteří mu s vyhledáváním zkamenělin pomáhali.
Skalníci
Barrande si během pobytu v Čechách vychoval okruh zkušených spolupracovníků, tzv. skalníků, kteří pro něho odkrývali nová naleziště a sbírali zkameněliny z rozsáhlých výkopů. Většině z nich platil pravidelně každý týden bez ohledu na nalezené zkameněliny, což někteří zneužívali a prodávali fosilie Barrandeovým konkurentům. Z tohoto důvodu začal Barrande později vyplácet pouze za skutečně nalezené zkameněliny.
Nicméně měl mezi skalníky i skupinu věrných: Marka, Škodu, Šťástku, Srpka a další. Tito významně přispěli do historie českého paleontologického výzkumu a zároveň se proslavili svým specifickým žargonem, kterým pojmenovávali jednotlivé zkameněliny místo latinských názvů. Trilobitům říkali "raci" a jejich názvy odrážely buď lokalitu výskytu, nebo typický morfologický znak, například "rak s krejcarovou hlavou", "špičák", "korunáč", "lopatáč“, "veselák" a další. Hlavonožce nazývali podle jejich podoby, například "šroub", "růžek", "točenice" nebo dokonce "prdeláč".
Porovnávání vrstev a expedice po Evropě
Barrande porovnával jednotlivé geologické vrstvy ve stovkách nalezišť, která během svého života prošel. Jeho zájem přesahoval hranice Čech – navštěvoval prvohorní oblasti ve Francii, Španělsku, Anglii, Německu a Skandinávii. Často cestoval do Paříže, kde měl byt a údajně také zajišťoval kontakt mezi královskou rodinou a francouzskými royalisty.
Vztah k českému prostředí a jazyku
Přestože Barrande zůstal po celý svůj život Francouzem, pevně jej spojovaly vazby s Českem. Naučil se česky a jeho služebnou v Praze byla matka Jana Nerudy, Barbora Nerudová. Svoji znalost češtiny promítl i do názvů některých druhů zkamenělin, které popisoval. Například jeden druh trilobita pojmenoval "Babinka" podle matky Jana Nerudy. Další zkameněliny včetně trilobitů tak nesou krásná česká slova jako Tetinka, Pantata, Královna, Maminka, Synek, Vévoda aj., která jsou platná dodnes i přes snahy zahraničních vědců o jejich latinizaci.
Encyklopedické dílo "Silurský systém středních Čech"
Plodem Barrandovy celoživotní práce se stala monumentální encyklopedie "Silurský systém středních Čech" (Système silurien du centre de la Bohême), na níž začal pracovat v roce 1852. Toto dílo, publikované postupně ve 22 svazcích do roku 1881, představuje dosud nepřekonatelný počin jednotlivce v oboru paleontologie.
Na 6 189 stranách doplněných 1 160 litografickými tabulemi Barrande podrobně popsal přes 3 500 druhů živočichů z českého staršího paleozoika. Nejvíce se soustředil na mlže a hlavonožce, i když jeho nejznámější částí bude pravděpodobně první díl o trilobitech, odkud pocházejí i litografie doplňující tento článek. Jeho precizní záznamy zahrnovaly nejen vědecké popisy, ale i náčrty budoucích litografií a bohatou korespondenci s odborníky z celého světa.
Barrandeovo motto, kterým uvádí každý jednotlivý svazek, znamená v překladu "To je to, co jsem viděl"
Celoživotní úsilí a spolupracovníci
Příprava encyklopedie si vyžádala obrovské úsilí a finanční prostředky, které Barrandeovi poskytovali především hrabě Chambord a Císařská akademie ve Vídni. I přes veškerou píli se mu nepodařilo dílo zcela dokončit – po jeho smrti v roce 1883 vyšlo ještě dalších sedm svazků encyklopedie za přispění profesorů J. Waagena a J. J. Jahna.
Vědecký přínos díla a kritika
Barrandeovo dílo mělo zásadní dopad na rozvoj paleontologie a geologie. Jeho práce byla citována i Charlesem Darwinem, přestože Barrande zůstával věrný katastrofickým teoriím, o nichž slyšel v mládí od Georgese Cuviera. Tato odlišnost názorů vedla k polemikám s jinými geology, například ohledně Barrandeovy teorie o existenci tzv. "kolonií".
Přestože některé jeho názory byly později vyvráceny, Barrande si získal respekt díky preciznosti své práce a neochvějné oddanosti vědeckým důkazům.
Vědomí českého odkazu a závěť
Joachim Barrande si byl plně vědom významu svých nálezů pro české země. Ve své závěti proto věnoval muzeu v Praze (dnešnímu Národnímu muzeu) statisíce zkamenělin, svou knihovnu včetně rukopisů a finanční prostředky pro pokračovatele svého díla. Své rozhodnutí zdůvodnil slovy: "Zkameněliny z mé sbírky z české země pocházejí, české zemi nechť náleží."
Když vyjedete ze Smíchovského nádraží směrem na Plzeň, brzy uvidíte vpravo na skále zlatým písmem nápis Barrande. GPS 50.0357950, 14.4030651
Naše nabídka trilobitů.