Obrázky z pravěku země české - Alexandr Josef Bernard

Kniha z roku 1898 o geologii a paleontologii na území Čech. Obsah knihy je dnes již v mnoha ohledech překonán, ale přesto poskytuje mnoho zajímavých informací. Zajímavý je také retrospektivní pohled na "věc", můžeme se podívat kde se věda v době vydání (1898) nacházela. Kniha obsahuje velké množství kvalitních rytin, kreseb a xylografií vyhynulé fauny a flory. Určitě tedy knihu doporučujeme.

• Počet stran: 251
• Vydalo: nakladatelství J. Otty v Praze
• Roku: 1898

Obsah knihy.

I. O zkamenělinách vůbec. 
1. Kterak se vytvářejí zkameněliny
2. Které přírodniny mohou zkameněti 
3. Tělo proniklé hmotou nerostní 
4. Břidlice a pískovec byly původně bahnem 
5. Břidlice buď se usadily z vody mořské nebo sladké
6. O určování zkamenělin
7. Plutonisté a Neptunisté
8. Kterak se vyvíjelo tvorstvo na zemi
9. Věk vrstev se určuje zkamenělinami
10. Ze zkamenělin soudíme o podnebí
11. Povrch zemský se zdvihal a klesal
12. Zkameněliny jsou důležité i pro život praktický
13. Zkameněliny a tvorstvo nyní žijící

II. Co vypravují zkameněliny o zemi české. 
Doba první, nejstarší. (Prahory)
Doba druhá země české, silurská
Doba třetí země české, kamennouhelná
Doba čtvrtá země české, permská
Doba pátá země české, křídová
Doba šestá země české, hnědouhelná
Doba sedmá země české, diluviální
Doba osmá země české: Usídlení se člověka v naší vlasti
Seznam českých badatelů
Rejstřík věcný 
Životopis Alex. Jos. Bernarda

Ukázka z knihy: Obrázky z pravěku země české

Věk vrstev se určuje zkamenělinami. 

Vraťme se do přírody. Zajděme si procházkou k železniční trati, kde se béře prosmykem skalním, jehož nezpůsobilá příroda sama, nýbrž mozolná ruka lidská prachem a dynamitem. Na takovém, ať tak díme, průřezu, vidíme jednotlivé části skály nad sebou rovnoběžně uložené asi tak, jako když několik knih na sebe položíme (obr. 19.). Těm částem skály říkáme vrstvy. Někdy všecky vrstvy skládají se z jednoho kamene, ale jinde střídá se několik různých vrstev. Které horniny takto uloženy jsou ve vrstvách, o těch můžeme bezpečně říci, že se usadily z bahna vodního, byť třeba ani neobsahovaly zkamenělin. A kterak to můžeme tvrditi? Pozorujme nánosy kalných vod jarních, nánosy potoků a řek po jaře a po povodních. Co uvidíme? Že všechen rmut, písek, štěrk atd. se usazuje na místech, kde voda teče zdlouhavě. A když usazování to opakuje se po několik let, utvoří se znenáhla vrstvy bahna, kteréž konečně tuhnou v pevnou horninu. Co se děje dnes, to dělo se i před dávnými dobami a dalo vznik oněm vrstvám, k nimž nyní obracíme pozornost. Již z toho, co jsme o původě jich řekli, seznati možno, že vrstvy nejspodnější jsou nejstarší, a že na ně usazovaly se vrstvy stále mladší a mladší. Máme-li tedy ustanoviti věk některých takových vrstev, díme prostě: Vrstvy dolejší jsou starší vrstev hořejších. Avšak za přispění zkamenělin můžeme bezpečně určiti, zdaž na př. určité vrstvy české jsou téhož věku jako některé vrstvy anglické —t. j. zdali v téže době se usadily vrstvy anglické jako vrstvy české. Jestliže totiž v anglických vrstvách najdeme tytéž zkameněliny jako v českých vrstvách aneb alespoň zkameněliny blízce příbuzné, pak můžeme bezpečně a rozhodně prosloviti, že oboje vrstvy, i anglické i české, usadily se v jedné a téže době, že jsou stejného věku. A toto poznání rozšíří zase vědomosti naše. Seznáváme totiž, jak rozmanitě se měnily rozměry souše a moře, jak klesaly souše pod moře a opět z něho se vynořovaly. Tak na př. střední část Čech od Domažlic až za Prahu ponořena byla pod hladinou mořskou, a moře vtékalo do Čech chobotem .......

Široká nabídka zkamenělin na e-shopu.