Kamenný herbář - Sergej Viktorovič Mejen

Populárně vědecká knížka sovětského paleobotanika poutavou formou seznamuje s některými zajímavými otázkami poměrné málo známé vědecké disciplíny – nauky o zkamenělých rostlinách. Pojednává nejen o fosilních rostlinách, ale i o metodách jejich získávání a zkoumání, o významu paleobotanických výzkumů pro řešení biologických problémů i pro praktickou geologii. Závěrečná kapitola doplňuje knihu informacemi o nejstarších organismech prekambria, o řasách a bakteriích.

Rok vydání: 1974, rok vydání originálu: 1971
Počet stran: 250
Nakladatelství: Orbis
Překlad: Blanka Mejsnarová
Autor obálky: Jiří Rathouský
Vazba knihy: brožovaná s přebalem
Náklad: 10 000 ks
ISBN: 11-043-74

Existují důležité a velmi zajímavé vědní obory, o kterých široká veřejnost není dosti informována. Mezi ně patří i paleobotanika. Čas od času se objevují populární knihy a články věnované vymřelým živočichům, ale rostlinné zkameněliny toto štěstí nemají. Historie rostlinného světa je však stejně poučná jako dějiny světa živočichů. Paleobotanika třídí ohromnou zásobu informací, které mají velký význam pro řešení obecně biologických problémů i pro praktické účely geologie. Bez aktivní účasti paleobotaniků se např. neobejde příprava všech uhelných pánví pro těžbu. Studium rostlinných fosílií je však i velmi zajímavé, dokonce strhující; o tom se čtenáři knihy po přečtení prvních kapitol přesvědčí. S. V. Mejen je mladý, ale již známý sovětský paleobotanik. Na vysoké vědecké úrovni, a přitom populárně, vypráví o nejstarších rostlinách a současných jemných metodách jejich zkoumání. Uvádí poznatky o rostlinném světě minulosti, ale také způsob, jak byly získány a jak se rodily důležité závěry. Čtenář se stane svědkem mnohaletých diskusí, ve kterých hrály paleobotanické údaje závažnou úlohu. Kniha je bezpochyby poutavá a užitečná pro všechny, kteří se zajímají o dávnou minulost naší planety.

Úvod z knihy: Kamenný herbář
Mezi vědeckými pracovníky není mnoho těch, kteří dovedou své vědecké problémy přiblížit poutavou formou nezasvěceným smrtelníkům. Je to zvláštní nadání, kterým autor této populárně vědecké knihy je obdařen. Snad právě proto, že má svoji vědeckou práci opravdu rád, dokázal s ní seznámit ostatní. Dr. S. V. Mejen, DrSc. je mladý, nadaný sovětský paleobotanik. Již v mládí si osvojil znalost několika světových jazyků, takže se brzy bez potíží seznámil se světovou odbornou literaturou. Měl skvělé a pro vědu nadšené učitele, především světoznámou badatelku profesorku M. F. Nejburgovou. Dnes patří mezi přední sovětské paleobotaniky uznávané v celém paleobotanickém světě. Mejen se nesnažil napsat paleobotanické kompendium, ani systematickou učebnici, ale spíše vybrané kapitoly z velmi zajímavých úseků historie rostlinstva. Je pochopitelné, že nejpodrobněji píše o té části paleobotaniky, na které pracuje - o výzkumu kutikul paleozoické květeny. Jak autor sám připomíná v úvodu své zajímavé knížky, vynechal ve svém výkladu některá důležitá období v historii rostlinstva, nebo se o nich zmínil jen krátce. Nebylo by však správné, kdyby čtenáři získali dojem, že po přečtení Mejenovy knížky mají přehled o vývoji a celé paleobotanické problematice historie rostlinstva — to jistě nebyl Mejenův úmysl. Pravděpodobně psal své vybrané kapitoly z historie a výzkumu vymřelého rostlinstva proto, aby popularizoval vědu, kterou má rád, a aby pro ni získal podobné nadšence jako je on sám. Je třeba též upozornit na to, že od doby, kdy Mejen knížku napsal, uplynulo již několik let a bylo objeveno mnoho nového - je to ve vědě úděl každé knihy - sotva je napsaná, už zastarává. Rozvoj věd v době vědeckotechnické revoluce je tak prudký, že je nemyslitelné, aby jediný badatel obsáhl do hloubky celou šíři svého oboru. V současné době je možné být dobrým specialistou jen na určitém úseku širšího vědního oboru, kam bezpochyby patří i paleobotanika. Historie rostlinstva nezačíná v paleozoiku, ale tam, kde začíná život - v hlubokém prekambriu - před více než 3,5 miliardami let. Dovolte mi proto doplnit Mejenovo vyprávění ještě jednou kapitolou o nejstarších organismech, jimiž byly také rostliny, které by se však těžko zakládaly do herbáře pro své mikroskopické rozměry. Byly to řasy a baktérie, jež reprezentovaly organický svět v rané historii Země - v prekambriu, které trvalo 7/8 z předpokládaného času jejího trvání.
Doc. RNDr. Blanka Pacltová, CSc.

Obsah knihy

ÚVOD 5

OD AUTORA 7

1. PRVNÍ OBYVATELÉ SOUŠE str. 10 / Zkamenělá bažina v Rhynii / Proč S. Ledercqová pochybovala? / Jací byli první obyvatelé? / Ještě jedna velká záhada přírody
2. KONZERVY STARÉ TŘI STA MILIÓNŮ LET str. 23 / Někdy se horník zlobí, ale paleobotanik má radost / Obešli bychom se bez výbrusů? / Paleobotanik v roli konstruktéra / Rostliny simulují / Pomoc chemie a mikroskopie / Rostlinný úlomek v košíčku / Nyní k mikroskopu / Jehličnany jsou také simulanti
3. DOVOLENÁ V KAMENOUHELNÉM LESE str. 43 Prastaré rostliny / Stromovité přesličky / O pravých a zdánlivých kapradinách / Jiné pozoruhodnosti / K čemu je třeba 400 000 otisků?
4. KORDAITOVA TAJGA str. 57 Půlstoletý spor kvůli chybě / Říše kordaitů / Vzdorující listy / Nakonec se věc podařilal / Ostatní rostliny kordaitové tajgy
5. EXISTOVALA PEVNINA GONDWANA? str. 71 Objev kapitána Scotta / Glossopteridová květena / Existuje mnoho pevnin, ale jen jedna květena
6. TEPLOMĚRY GEOLOGICKÉ MINULOSTI str. 81 Zkoumání letokruhů / Arktické tropy / Gondwanské zalednění / Stará pevnina Angarida / Vodu, vodu! / Mylná svědectví rostlin / Světlo může být někdy škodlivé / Měly rostliny také svůj zlatý věk?
7. FOSILNÍ ROSTLINY VYPOVÍDAJÍ O PŘESUNU PEVNIN str. 103 Paradox č. 1 / Paradox č. 2 / Velká paleobotanická zed / Shrnutí
8. STOLETÝ SPOR O BOROVOU ŠIŠKU str. 121 O čem je podstata problému? / Na počátku byl kordait / Kdy se objevila semena? / Buriadia ztěžuje hru / Co zbylo skeptikům?
9. PARALELNÍ VÝVOJ str. 135 Dovední imitátoři / Co říká mikroskop? / Rozklad mnohočlenu
10. POSTUPUJME PO PROFILU Z PODLOŽÍ DO NADLOŽÍ str. 150 Kořeny druhohorní květeny / Paleobotanické Pompeje / O významu drobností / Harrisova škola / Nevyčerpatelné možnosti / Říše krytosemenných rostlin
11. ŽIVÉ ZKAMENĚLINY str. 176 Předčasně pohřbená / Existuje mnoho živých zkamenělin? / Opět lekce opatrnosti
12. KDO VELÍ PŘEHLÍDCE? str. 191 Kdo má odpovídat na otázky? / Pozadí nebo hybná síla, Proč „buď ..., anebo...? / Urychluje se proces? / Dáme-li se do toho společně
13. CO POTŘEBUJE PALEOBOTANIK KE ŠTĚSTÍ? str. 207
14. NEJHLUBŠÍ KOŘENY DĚJIN ROSTLINNÉ ŘÍŠE str. 210 Proterozoikum Čech a jeho význam pro vývoj organismů / Ještě několik dodatků k vývoji flóry a metodikám jejího výzkumu
15. PRO TY NEJZVÍDAVĚJŠÍ str. 224

Ukázky z knihy:

Naše nabídka zkamenělého dřeva.