Triceratops

Triceratops je nejznámější z tzv. rohatých dinosaurů (Cerapoda) a jedním z nejznámějších dinosaurů vůbec. Jeho třírohá hlava s kostěným límcem z něj učinila jeden z ikonických symbolů doby dinosaurů.

Základní informace rozměry a výskyt:

• výška triceratopse v nejvyšším bodě: 3 m
• délka: až 9 m
• délka lebky: až 2,4 m (asi 1/4 délky těla)
• váha: 7 až 10 t
• doba: svrchní křída, konec druhohor, před 69-65 mil. lety
• areál výskytu: území Spojených států a Kanady

Funkce kostěného štítu, límce u triceratopse

Triceratops byl býložravý kvadrupední (pohybující se po čtyřech) živočich, s mohutným tělem a velkou hlavou s třemi přes jeden metr dlouhými rohy. Dva rohy umístěné nad očima byly delší než třetí - nosní. Protiváhou obrovské hlavy byl výrazný kostěný límec, který na rozdíl od ostatních dinosaurů postrádal odlehčovací otvory. Kostěný štít měli jak samice, tak i samci a jednalo se tedy o jednotný identifikační znak druhu. Široký a zaokrouhlený límec chránil měkký krk zvířete před predátory. Z fosilních nálezů totiž víme, že triceratops byl oblíbenou potravou známého tyrannosaura. Minimálně si T-rex pochutnával na jeho zdechlinách. U kostěného límce je však několik dalších teorií, k čemu pravděpodobně sloužil. Tento límec mohl mít termoregulační schopnost, stejně jako destičky na hřbetu stegosaura. Také se předpokládá, že měl funkci ozdobnou při namlouvání a páření. Tuto teorii podpírá fakt, že tvar štítu není u nalezených triceratopsů stejný.

Potrava a způsob obživy triceratopse

Triceratops měl nejsilnější čelisti ze všech býložravců. Díky těmto čelistem se dokázal "prokousat" jakoukoliv vegetací. Pomáhal mu k tomu jeho tvrdý zobák, který byl dokonale přizpůsoben k uchopení a škubání. Stavba těla s nízko položenou hlavou ho předurčovala ke spásání rostlin nižšího vzrůstu např. keřů. Předpokládá se však, že díky své velikosti a pomocí rohů, nebyl pro triceratopse problém si porazit nebo vyvrátit vyšší rostliny a pochutnat si i na nich.

Zuby byly uspořádány do tzv. baterií. Celkový počet zubů se lišil dle velikosti zvířete a pohyboval se mezi 400 až 800 zuby. Triceratops byl ohromné zvíře a tomu odpovídala i obrovská spotřeba rostlinné potravy, kterou musel zkonzumovat. Požíral velké množství cykasů, palem a kapradin. Zajímavostí a výhodou jeho zubů bylo, že zuby byly z jedné strany měkčí a při žvýkání se o sebe třely a tím ostřily, podobně jako nůžky.

Pohyb a obrana

Triceratops měl mohutné končetiny schopné dle propočtů nést až 12 tun hmotnosti. Na předních (menších) končetinách měl pět prstů na zadních (větších) jen čtyři. Stavba končetin mu však neumožňovala klusat. Různé rekonstrukce nyní dokazují, že triceratops měl během normálního pohybu nohy kolmo pod tělem, stejně jako dnešní sloni nebo nosorožci. Dříve se předpokládalo typické plazí postavení končetin, tj. směřující od hrudi. Takto byl i dříve triceratops často zobrazován paleoumělci. Toto "plazí" postavení nohou však mohl triceratops používat při krmení nebo obraně, protože se mu tak lépe nesla jeho těžká hlava.

Na obrázku: tyrannosaurus útočí na triceratopse.

Při obraně tedy triceratops neutíkal, jeho nejčastější protivník Tyrannosaurus rex byl totiž o mnoho rychlejší. Různé testy prokazují, že i když měl triceratops na hlavě rohy, které by při rychlosti okolo 25 km/h dokázaly prorazit kůži T-rexe. Tento aktivní způsob obrany nevyužíval, protože by se mu při takovém nárazu z největší pravděpodobností zlomila i nosní kost. Triceratops byl-li napaden, stál a až při přiblížení predátora „na dosah“ se snažil rohy protivníka zranit a odehnat.

Nedávné nalezení otisku kůže paleontology z Geologického institutu v Black Hills ukazuje, že kůže byla poseta malými štítky podobnými oblázkům a na hřbetních partiích tento vzor kůže přecházel v jaké si výrůstky, snad i trny, které mohly mít i obrannou funkci. 

Další otazníky u triceratopse

O reprodukci triceratopsů se nic neví - jen se předpokládá, že se líhli z vajec.

Často se uvádí, že triceratops byl stádové zvíře a této výhody skupiny uměl využít i v obraně. Tuto teorii ale nedokazují fosilní nálezy více triceratopsů na jednom místě, tak jak je to u jiných stádových dinosaurů. Kostry triceratopsů se totiž v drtivé většině nacházejí osamoceně.

Torosaurus a triceratops

Je torosaurus a triceratops jedno zvíře v různých stadiích vývoje? První domněnku že torosaurus a triceratops je jedno a to samé zvíře vyslovili američtí paleontologové (John Scannella a Jack Horner) již v roce 2009. Tuto domněnku prokázala studie z roku 2010, která předpokládá vývoj lebeční kosti po celou dobu růstu triceratopse. Rohatého dinosaura uváděného pod jménem Torosaurus, lze tedy považovat za zástupce dospělých Triceratopsů.

Na obrázku torosaurus.

Malé množství nalezených torosaurů se vysvětluje tím, že se triceratops do tak pokročilého stadia dorostl jen vzácně. Konečný závěr však v této souvislosti není znám a proto se v současnosti uvádějí stále jako dva různí dinosauři. Čeká se na více fosilních nálezů, které by tuto teorii potvrdily, případně vyvrátily. 

Další za informace:

První lebka triceratopse byla nalezena v roce 1888 - našel ji John Bell Hatcher.

Jeho jméno je kombinací řeckých slabik tri-, "tři", -keras- "roh", a -ops "tvář" tedy triceratops „třírohá tvář“.

Vědecká klasifikace triceratops

• Nadřád dinosauři (Dinosauria)
• Řád ptakopánví (Ornithischia)
• Podřád CerapodaInfrařád ceratopsové (Ceratopsia)
• Nadčeleď Ceratopsoidea
• Čeleď Ceratopsidae
• Podčeleď Ceratopsinae
• Rod Triceratops (Marsh, 1889)

Naše nabídka zkamenělin dinosaurů a plazů.