Velociraptor

Velociraptor byl dravý teropod dlouhý asi 1,5 až 2,1 metru, který žil v období svrchní křídy (asi před 75 až 71 miliony let), na území dnešního Mongolska. Výškou hřbetu nepřesáhl 80 cm a vážil kolem 20 až 25 kilogramů. Měl dlouhou nízkou lebku s velmi plochým čenichem a s asi 30 špičatými zakřivenými zuby v čelistech.

Pravděpodobně lovil v menších smečkách, zabíjel malé a středně velké obratlovce, mláďata jiných dinosaurů a malé dinosaury. Měl drobné zuby ostré jako dýky, ale jeho nejhrozivější zbraní byl srpovitý dráp na noze, dlouhý 6-9 cm. Ten byl při běhu zdvižen nad zem, aby nepřekážel, ale při útoku jím oběť probodl.

Velociraptor se proslavil ve své záporné roli „roli“ dravého zabijáka ve velkofilmu Jurský park z roku 1993 (i jeho třech pokračování a také ve filmu Jurský svět). V tomto filmu byl ve svých charakteristikách prezentován dosti přehnaně (dvakrát větší než ve skutečnosti, neuvěřitelně inteligentní, bleskově rychlý, s nekonečným apetitem). Důvodem je prostá skutečnost, že filmový velociraptor byl vytvořen podle svého severoamerického příbuzného, mohutnějšího rodu deinonychus (v době natáčení filmu panovala mezi některými vědci domněnka, že se jedná o stejný rod). 

Původní jedinec velociraptora byl objeven na počátku 20. let americkou expedicí do pouště Gobi v Mongolsku. Nebylo jasné, do které skupiny dinosaurů velociraptor patří, dokud nebyl v 60. letech objeven deinonychus. Ten měl rovněž mohutné čelisti a velký útočný dráp na noze. Později došlo k dalším objevům velociraptorů v Mongolsku a v Číně.

V roce 1971 byl objeven velociraptor, který zahynul při útoku na protoceratopse. Velociraptor se pevně zachytil na hlavovém štítu protoceratopse a rozpáral mu břicho svým obrovským drápem na zadní noze. Protoceratops však prorazil hrudník velociraptora svou obrněnou hlavou. Oba museli zahynout téměř současně. [1] Podobný nález byl oznámen roku 2010 a sestává z fragmentárních pozůstatků protoceratopse s jasně patrnými rýhami po zubech velociraptora. Dravec zde zřejmě hodoval na mršině protoceratopse a ztratil při tom dva své zuby, rovněž dochované jako zkameněliny. [2]

V roce 2007 byla publikována vědecká studie, která dokazuje přítomnost pernatého pokryvu těla u tohoto dinosaura. Na základě ulnárních papil na kostech je jisté, že tito dinosauři byli alespoň na končetinách vybaveni pernatým integumentem. Ze studie loketní kosti vyplývá, že mohl mít 14 loketních letek. Je to potvrzení toho, co se již dlouhou dobu předpokládalo. [2]

Vědecká klasifikace velociraptor:

• Říše živočichové (Animalia)
• Kmen strunatci (Chordata)
• Třída plazi (Sauropsida)
• Nadřád dinosauři (Dinosauria)
• Řád plazopánví (Saurischia)
• Podřád Theropoda
• Čeleď Dromaeosauridae
• Podčeleď Velociraptorinae
• Rod Velociraptor

Zdroj a citace:

• [1] Kniha: Kapesní atlas Dinosauři a jiná prehistorická zvířata - Dr. Michael Benton (str. 241)
• [2] Velociraptor na wiki

Naše nabídka přívěsků.